Mohlo by Vás zajímat
Zajímavosti | Rozdíl mezi mastnými kyselinami | Odborné informace
Kardiovaskulární choroby a jejich moderní prevence
Přestože se dnes lidé dožívají vyššího věku než dříve a moderní medicína dělá značné pokroky, úmrtnost na nemoci srdce a cév je stále vysoká. Přibližně polovina lidí u nás umírá právě na kardiovaskulární choroby (mezi které patří především například infarkt myokardu a cévní mozková příhoda). Dnes známe rizikové faktory, které pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních onemocnění zvyšují a známe i cesty jak jejich výskyt snížit. Které faktory to jsou a jak se proti nim dá bojovat? Mezi nejdůležitější rizikové faktory, které vedou ke kardiovaskulárním chorobám, patří vysoká hladina cholesterolu, obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka. Jejich závažnost je přímo úměrná délce jejich působení na organismus.
Hypercholesterolémie
Vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie), zvláště tzv. LDL-cholesterolu, označovaného jako „škodlivý“ (na rozdíl od HDL-cholesterolu, který je pro organismus prospěšný) je základní příčinou, vedoucí k vzniku aterosklerózy, která později může vést k ucpávání cév a k infarktu (ucpání koronárních tepen srdečního svalu) nebo (jsou li postiženy mozkové cévy) ke vzniku cévní mozková příhody. Hlavním důvodem zvyšování hladiny LDL-cholesterolu jsou špatné dietní návyky (mnoho živočišných tuků ve stravě). Roli hrají také vrozené dispozice. Ke snížení hladiny LDL-cholesterolu je třeba ze stravy eliminovat živočišné tuky. Dnes mají lékaři k dispozici řadu léků, které snižují hladinu cholesterolu (jedním z nich je atorvastatin, obsažený např. v léku Atoris, který je na lékařský předpis). Příjem cholesterolu je možno omezit doplněním stravy o přípravky s tzv. rostlinnými steroly (fytosteroly, např. doplněk stravy Bakol), které snižují vstřebávání cholesterolu ze střeva a tím i snižují hladinu LDL-cholesterolu v krvi.
Obezita
Dalším rizikovým faktorem je obezita. Její výskyt v civilizovaném světě vzrůstá, přestože je známo, že ohrožuje srdce a cévy, ale i např. klouby. Diagnóza obezity se obvykle stanovuje na základě hodnoty tzv. indexu tělesné hmotnosti (BMI), který se vypočte z hmotnosti a výšky. Cesta k nápravě je opět především v ozdravění stravovacích návyků a režimu: dieta s nízkým obsahem živočišných tuků a sacharidů a zdravá životospráva s dostatkem pohybu. Adaptaci na tento redukční režim je možno podpořit některým z přípravků s obsahem rostlinných extraktů, které podporují spalování tuků, detoxikaci organismu a odstraňují obtíže, doprovázející změněné stravovací návyky (kupříkladu nadýmání a únavu).
Hypertenze a cukrovka
I pro zabránění vzniku další dvou rizikových faktorů – hypertenze a cukrovky – můžeme leccos udělat sami, jejich léčba však patří jednoznačně do rukou lékaře.Nedávná zjištění ukázala, že se výskyt hypertenze významně zvyšuje už u dětí, zejména u dospívajících. Příčinou je především výživa s vysokým obsahem soli a nedostatek pohybu. Hypertenzi je třeba včas odhalit a léčit. Srdeční sval může při dlouhodobém působení vysokého tlaku selhat. Dnes mají lékaři k dispozici široký výběr léků a mohou tak. Lékař tak může vybrat lék (či lékovou kombinaci) individuálně pacientovi „šitý na míru“.Výskyt cukrovky (diabetu) se v posledních letech díky chybnému složení stravy s vysokým obsahem tzv. nasycených tuků a cukru - zvyšuje už v dětském věku, především tzv. diabetu 2. typu, při kterém tkáně nedostatečně reagují na inzulín. Cukrovku je třeba zavčas léčit, především úpravou stravy a životosprávy. Pokud tato opatření nejsou účinná, sáhne lékař k některému léku ze skupiny tzv. antidiabetik.
Homocystein – nový rizikový faktor
Homocystein je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Patří mezi takzvané aminokyseliny. Výzkum ukázal, že při zvýšené hladině homocysteinu (hyperhomocysteinémii) se zvětšuje riziko vzniku aterosklerózy a tím i jejích fatálních následků. Ke zvýšené hladině homocysteinu přispívá chybné složení stravy. V průmyslově vyráběných potravinách je totiž nedostatečné množství některých vitaminů, které jsou pro udržení normální hladinu homocysteinu důležité – především kyseliny listové a vitaminu B6 (pyridoxinu). Proto je důležité, abychom si zajistili dostatečný přísun těchto důležitých látek, a to buď v potravě nebo formou nutričních doplňků (uvedené látky jsou obsaženy např. v doplňku stravy Kardioprotektin).
Začněme s prevencí včas
Vidíme, že zvýšený výskyt kardiovaskulárních nemocí je zapříčiněn stoupající četností rizikových faktorů a jejich kombinací. U kořene všech těchto faktorů stojí chybné stravovací návyky a nezdravá životospráva. Moderní medicína má k dispozici řadu léků, ale léčba jmenovaných onemocnění je často obtížná. Nejlépe je začít s prevencí, a to již u dětí. Rodiče by měli jít sami příkladem, pro celou rodinu vytvořit zdravý jídelníček a pěstovat přiměřenou pohybovou aktivitu. A ještě jedno důležité upozornění: nejen chybná strava, ale i kouření prokazatelně přispívá ke vzniku nejen plicních, ale i kardiovaskulárních chorob!
Kombinací potravin proti srdečním chorobám
Stravovací program sestavený v Nizozemí na základě účinků jednotlivých potravin proti kardiovaskulárním chorobám údajně sníží riziko onemocnění o 76 %. V "University Medical Center", Rotterdam, provedli průzkum odborné literatury pro zjištění potravin, které mají jednotlivě příznivý účinek proti srdečně cévním chorobám (CVD) a na základě matematického modelu vytvořili stravovací program snižující riziko kardiovaskulárních chorob o 76 %. Měla by to být přirozenější alternativa koktejlu „polypill“ vytvořeného v r. 2003 ze šesti rostlin individuálně účinných proti CVD, který u osob nad 55 let snížil riziko CVD o 80 %.
Podle literárních údajů snižuje 150 ml vína denně riziko CVD o 32 %, ryby konzumované 4x týdně o 14 %, 100 g hořké čokolády snižuje krevní tlak o 21 % a 400 g ovoce a zeleniny denně odpovídá účinku 100 g čokolády. Denní konzumace česneku snižuje cholesterol v míře odpovídající snížení rizika CVD o 25 % a 68 g mandlí denně sníží cholesterol tak, že riziko CVD je o 12 % nižší.
Výsledky meta-analýzy byly jako režim „polymeal“ aplikovány na více než 9000 účastníků studie „Framingham Heart Study“. Výsledky studie byly hodnoceny podle výskytu CVD, CVD končící smrtí, úmrtí z jiných příčin a bez výskytu CVD. Z toho vyplynulo, že sledovaný stravovací režim sníží riziko CVD o 76 %. Vynechání vína má největší vliv na míru snížení rizika, dosáhne se jen 65% snížení. Vynechání jiných potravin se projeví méně výrazně. Z modelů vyplynulo, že u mužů konzumujících „polymeal“ lze očekávat život delší o 6,6 let a zabránění CVD po dobu 9 let (u žen se život prodlouží o 4,8 let a zabrání se CVD po 8 let). Z podkladů nevyplývají žádné vážnější vedlejší účinky, jen někdy je uváděno, že tělo páchne po česneku. Avšak konzumace ryb nebo vína (nebo dalších druhů alkoholu) ve větším množství by mohla mít negativní zdravotní účinek.
Polymeal lze aplikovat jako bezpečný způsob stravování. Dalšího snížení rizika CVD se dosáhne nekouřením a tělesným cvičením.
Zdroj: www.agronavigator.cz
Světové organizace pro srdce
www.worldheart.org
www.worldheartday.com
